Štědrý den

3. ledna 2015 v 20:38 | Tereza Matoušová |  Jednodílné
Byl Štědrý večer. Stromeček rodiny Novákových zářil tak, že nikdo z rodiny nebyl pořádně schopný jej vypojit ze zásuvky, aniž by si cestou neukopl palec o gauč, nešlápl na ozdobný rok stolu a při překvapeném výskoku se neudeřil hlavou do lustru. Přesně to se totiž stalo tatínkovi, který jako první usoudil, že světýlek je přeci jen trošku moc.
V následující chvíli se ovšem zamotal do kabelů, které od nich vedly do zásuvky. Vztekle s sebou házel ze strany na stranu a maminka se rozhodla, že mu pro jistotu přijde pomoct. Cestou si však ukopla malíček o nohu gauče, šlápla na roh stolu a narazila hlavou do lustru. Dříve, než stihla tatínkovi vyčíst cokoliv o douhém lustru, probudil se.


Byl Štědrý den. V rodině Novákových panoval klid. Děti se ještě neprobudily. Dva urostlí kapři si poklidně plavali ve vaně a tatínek uvažoval o tom, zda spolu vedou konverzaci o tom, co je asi čeká. Ve skutečnosti ti dva chudáci však neměli o své budoucnosti nejmenší zdání a momentálně je spíše trápilo, co se stalo tehdy nad ránem, když se vraceli domů z hospody u sádek. Bohužel si nevzpomněli a tak hořekovali nad tím, že jejich ženy budou určitě zuřit, jen co najdou cestu domů.
Tatínek si povzdechl a chystal se vyndat kapry z vany. V tu chvíli k němu však přistoupila mladší dcera a začala hořekovat nad jejich nebohým osudem. Větší z kaprů, který práve spočíval v tatínkově náručí, rozpoznal onu dívku, která jim předešlého večera přidala do vany pěnu, čímž způsobila úhyn třetího kapra a zbylí dva měli na kahánku. Neváhal. Slizký ocas přejel děvčeti po tváři a dcera se rozbrečela. Táta hodil kapra do igelitky a začal ji utěšovat.
Inu, chudák kapr to měl i tak spočítané, tentokrát však žádné hezky voníci bublinky. U Novákových doma již nepanoval klid. Děti se probudily a jaly se věšet prskavky kam se dalo. Fáze zapalování téměř nastala ve chvíli kdy se tatínek vrátil z kůlny s nebožtíky kapry. Omyl, fáze zapalování vlastně začala.
"Tatíííí," křičela rozjařená dcera. "Vidíš to?"
"Vidím, vidím... A co vlastně?"
"Tu prskavku jak hezky prská?"
"A kterou máš na mysli?" Tatínek bohužel viděl prskavek několik.
"Támhletu," dcerka ukázala na jednu, která visela na větvičce stromečku a její veselé jiskřičky, totiž plamínky, už pomalu ale jistě začaly olizovat jehličí a blížily se k zácloně.
"Ne!" Vykřikl tatínek a rozeběhl se ke vznikajícímu požáru. Úspěšně dosáhl toho, že nepovalil stromeček, zato jej však vykoupal v množství vody (rodiče již měli zkušenost z předešlých let a tak si pro jistotu připravili ke stromečku kýbl s vodou).
Syn se mezitím rozhodl pomoci mamince v kuchyni. Maminka byla do té doby celkem klidná. Ve chvíli příchodu jejího syna ji však popadl příšerný pocit. Jako kdyby měl za chvíli přijít konec světa a ona neměla čas uprchnout. Došlo jí, že už je dvanáct odpoledne a ona nic nestíhá!
"Ovocný salát, obalit řízky, oloupat brambory, připravit stůl, dát peníze pod ubrus, zabalit dá..."
"Mamí, můžu ti nějak pomoct?" nabídl se syn.
"Buď tak hodný a dej tyhle peníze pod ubrus, ano?" řekla maminka a podala mu pár stovek korun. Syn si je vzal do jedné ruky, palec druhé si strčil do pusy a šel. První dvě bankovky rozdělil s úspěchem, ale u postřetí bohužel rozlil svařák přímo do cukroví, které se okamžitě rozmáčelo, což byl pro synka dostatečný důvod, aby se rozbrečel. Synův pláč byl zase důvod pro maminku, aby přiběhla a zjistila, že svařák je také na ubruse a ubrus je tudíž zničený.
"To byl můj nejlepší ubrus!" rozbrečela se maminka. "Vždyť tohle nikdy nevyperu," popadla ubrus a se slzami v očích jej hodila do pračky a dala na stůl jiný. Synek se mezitím rozhodl pomáhat v kuchyni s balením řízků. I zabalil tedy strouhanku do kapra a dal jej péct do trouby k vánočce, zatímco druhého kapra dal do mikrovlnky. Bohužel však zapomněl, že onoho kapříka předešlého večera nakrmil korunou a ta se teď, bůhvíjak objevila v mase. I pekl se kapr v mikrovlnce a pak se ozval výbuch.
"Ne!" Vykřikl opět tatínek a skokem byl u mikrovlnky. Nestihla tedy vybouchnout úplně, jen se v ní trošku zajiskřilo. Maminka mezitím vyndala vánočku z trouby a našla v ní kapra.
"Teď, abych ji celou dělala znova," rozbrečela se už na dobro a tatínek ji začal uklidňovat.
Dcera i syn netušili, co udělali špatně a tak se rozhodli skrýt do svého pokoje, převléct se do slavnostního oblečení a poté klidně čekat na Ježíška. Po dvou hodinách ticha za nimi přišel tatínek, kterému bylo zvláštní, že je takovou dobu ticho.
Děti si hrály a jakmile vstoupil do pokojíčku, běžely mu šťastně ukázal svůj výtvor. Na čtvrtku temperami nakreslili jejich obývák, v něm stromeček pokrytý tolika světýlky a sladkostmi, že zářil do šiřokého okolí. Dál byl v obýváku také záchranný kýbl a v něm plavali dva kapři, na zácloně zase visela prskající prskavka. Obrázek pokračoval na synově bílé košili, kde byla namalovaná maminka v kuchyni, jak balí řízky a u ní stojí tatínek a míchá bramborový salát. "Co tomu říkáš tati?" ptaly se děti pyšně.
"Moc hezké, moc hezké," řekl tatínek zamyšleně. "Ale proč mám místo hlavy knoflík?"
Obrázek byl opravdu moc krásný, takový pestrý, ale bohužel jeho nejhezčí část nyní čekal stejný osud jako ubrus - tedy pračka a potom popelnice.
Těsně před večeří už měly děti depresi. Samozřejmě, že se těšily na Ježíška, ale jejich veškeré snahy o zkrášlení bytu, pomoc rodičům i následné hodné dětičky, byly evidentně pochopeny jako zlobení, nebo v horším případě, dětská nešikovnost. Maminka s tatínkem byli naopak ve velmi dobré náladě, neboť jakýmsi zázrakem stihli kromě upečení kapra, nové vánočky, bramborového salátu a záchrany stromku udělat také zamýšlený ovocný salát, zabalit dárky a uklidit celý dům. Jen okna nebyla umytá, ale s tím se maminka nakonec smířila a nyní konečně mohl nastat onen slavnostní okamžik, který už nemohlo nic pokazit, snad až na... Dcerka se rozhodla, že nebude jíst kapra, protože tatínkovi zaskočila kost v krku a maminka se s ním rozhodla jet na pohotovost. Bohužel však nemohla najít klíče od auta, neboť syn zapomněl, kam je při úklidu uklidil.

Tereza Matoušová

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vanimaré Vanimaré | Web | 3. ledna 2015 v 20:58 | Reagovat

Správný štědrovečerní chaos. :)

2 Malina Malina | E-mail | Web | 3. ledna 2015 v 21:25 | Reagovat

Hehe, přesně důvody, proč jsem bezdětná a s kočkama :D

3 sarush ef sarush ef | Web | 3. ledna 2015 v 21:51 | Reagovat

Tak to je skvělý :D

4 Robka Robka | E-mail | Web | 4. ledna 2015 v 7:55 | Reagovat

Vánoce s dětmi jsou jak bojová hra.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Ještě je tady Archiv článků. Tak proč odcházet? ;-)


Copyright text a foto Tereza Matoušová (C) 2007 - 2014