Interview se Sněhulákem

5. ledna 2015 v 16:01 | Tereza Matoušová
Milí čtenáři, pokud máte depresi z konce prázdnin, je tento rozhovor přesně pro vás, neboť je mi velkou ctí, že vám mohu představit pana Sněhuláka, který byl tak laskav a poskytl mi rozhovor. Dostavil se sice s malým měsíčním zpožděním, ale jelikož byl tento článek plánován až na dobu pozdější, tak jsme to nakonec přeci jen stihli.


"Dobrý den, pane Sněhuláku. Jsem poctěna, že jste tak laskav a poskytnete mi rozhovor pro můj blog."
"Není zač. Nikdo normální by mne o rozhovor přeci jen nežádal, tak jsem rád, že alespoň něco, slečno redaktorko."
"Můžeme si tykat?"
"Ale jistě."
"Dobrá, pojďme tedy k první otázce. Kolik je ti vlastně let? Vypadáš totiž stále mladě."
"Já nevím."
"Nevíš?"
"Ne, je to divné? Já nemám totiž rodný list, nikdo mi ho nikdy neudělal, takže vlastně ani nejsem oficiálně občanem žádné země."
"Ty by jsi chtěl být občanem nějaké země?"
"No jo, chtěl, ale na úřadech mé žádosti pravidelně odmítají. Že prý neposkytují azyl pohádkovým postavičkám. Naposledy se mnou takhle vypekl jeden úředník v Norsku. Ještě teď si pamatuji jak mě jako malý zbožňoval a v pubertě jsem byl dokonce něco jako jeho holka."
"Holka? Ty jsi randil s člověkem?"
"No jo..."
"Počkej, ty jsi ale mužského rodu, že?"
"Ano."
"Ale občas se stane, že jsi také žena. No, víš jak to myslím. Když tě lidé postaví, občas ti udělají prsa a tak... To jsi pak žena ale zároveň máš vlastně pořád mužské jméno Sněhulák. Jaké to je mít obě dvě pohlaví, nepřipadáš si nevyvážený?"
"Ani ne, ale... Víš, redaktorko, jaké by ti to bylo, kdyby tě nějací teenageři zneužívali ke zkoušení svých sexuálních praktik?"
"Ehm... No, nic moc. To se ti stalo?"
"Co, stalo? To se mi děje v jednom kuse, udělají mi prsa a takové ty věci a pak si mě fotí a dělají se mnou selfie a dávají to na Facebook. Víš ty co? Já si dbám o své soukromí, ale tomuhle prostě nejde zabránit. Teď jsem na internetu znám v nejrůznějších polohách s nejrůznějšími lidmi. Hrůza!"
"Takže tohle je nejhorší věc v tvém životě?"
"Ne."
"Ne?"
"Ne."
"A co je tedy nejhorší?"
"Mrkev."
"Mrkev? Proč zrovna ta, je přeci zdravá na oči, ne?"
"Prosímtě, to je jenom povídačka, kterou říkají dospělí dětem, aby ji jedly."
"Ehm..."
"Mně stejně oči vždycky vypadnou z důlků, tak jakápak mrkev! Představ si, že se ti někdo šťourá v nose dlouhou oranžovou věcí plnou hlíny."
"To je asi nic moc, co?"
"Nejen, že to hrozně šimrá, ale někdy mám pocit, že mi ji ty lidé chtějí zapíchnout snad až do mozku... Pak také nemám rád uhlí v břiše, kýbl na hlavě a psí čůránky."
"A jak reaguješ na jaro?"
"Já mám obecně rád teplo, ale co je moc to je moc. Jeden stupeň nad nulou a mně začnou upadávat ruce, pak mi vypadne mrkev z nosu (hurá) a knoflíky z těla. Nakonec to jde vážně rychle. Upadne mi hlava a tak..."
"Máš z toho depresi?"
"No, trochu, ale vždycky mám před sebou tu strašně pozitivní vidinu, že za rok bude zase zima, prázdniny a já zase skončím s mrkví v nose! To mě docela drží nad vodou, dokud ze mě není hromádka bláta."
"To je hrozné... Zatím to zní, že tvůj život je jedna velká tragédie, existuje také něco pozitivního?"
"Moc rád dělám radost dětem. Víte, je super vidět jak se klidně celá rodina sejde, aby z té trochy sněhu udělali tři koule a vytvořila mě. Děti mne povětšinou mají rády."
"Tak to je prima, ne?"
"To ano, proto jsem s touhle prací ještě nepraštil."
"Účastníš se také nějakých sněhuláčích srazů?"
"Ne. Víš, co se říká, originál je jen jeden, a jelikož jsem to já, tak se nehodlám setkávat s nějakými lacinými kopiemi."
"Ach tak. Mnohokrát ti děkuji za rozhovor, Sněhuláku. Přeješ si něco vzkázat čtenářům?"
"Hrajte si a stavte mě! Ale prosím, přestaňte mě zneužívat a dělat si u toho selfie, jo?"


Tereza Matoušová
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | E-mail | Web | 5. ledna 2015 v 18:13 | Reagovat

To je super! :D Redaktorka je sice trochu taková.. "suchá", ale sněhulákovy názory jsou skvělý! :D

2 Silwiniel Silwiniel | Web | 27. ledna 2015 v 16:49 | Reagovat

No teda, sněhuláci to vážně nemají jednoduchý :D Už si ani nepamatuju, kdy naposledy jsem nějakýho postavila.

3 Marsi Marsi | Web | 13. srpna 2015 v 19:00 | Reagovat

to je super :) ..hrozně mě to pobavilo :)

4 Zoett Zoett | Web | 26. srpna 2015 v 20:34 | Reagovat

To je parádní.. :-D
Fakt jsem se zasmála.. Za chvíli to období je zpět a asi něco (nebo spíš někoho) postavím. :-D :3

5 Van Vendy Van Vendy | Web | 22. prosince 2015 v 21:08 | Reagovat

Ale jinak můžu říct, že tvůj blog vypadá opravdu zajímavě, články jsou poutavé a je vidět, že o lecčem přemýšlíš a máš i dobré nápady. Za sněhuláky mluvit nemůžu, ale je mi docela líto, že v dnešní době bych mohla plácat spíš blátuláky. Jenže ti by nedrželi pohromadě ani zázrakem... 8-)  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Ještě je tady Archiv článků. Tak proč odcházet? ;-)


Copyright text a foto Tereza Matoušová (C) 2007 - 2014