Konec spisovatelovy kariéry

31. března 2014 v 6:31 | Tereza Matoušová |  fejetony
Už se vám někdy zasekla tuha v ořezávátku na tužky?


Žil byl jednou jeden spisovatel. Žil v malém domku společně se svojí ženou. Většinu času trávil u pracovního stolu psaním. Po své pravé ruce měl sbírku tužek, které používal ze všeho nejraději. Líbilo se mu, jak za sebou tuha nechávala na papíře text a hlavně mu vyhovovalo, že když došla, jednoduše ji ořezal a zase byla ostrá a psala. Ne jako u propisek, které jsou zcela nevypočitatelné a když přestanou psát, je to obvykle v tu nejhorší chvíli a napořád.
Měl právě dokonale rozjetou linii příběhu, když v tom se mu zlomila tuha. Neboť to byl perfekcionista, rozhodl se na chvíli příběh podržet v hlavě a začal ořezávat. Po několika otočeních očekával perfektně ostrý hrot, ale místo toho byl v šoku. Tuha se zlomila a zůstala v krouhátku!
Klepnul s tím o stůl a opět začal ořezávat. Nějak to ale nešlo. Vytáhl tužku, přiblížil ořezávátko k oku a spatřil něco doslova příšerného! Inu, nebudu vás dále napínat. Tuha se obrátila napříč a teď zela uvnitř, neschopna vypadnout.
Spisovatel s ním ještě několikrát bouchnul o stůl v naději na úspěch, ale nepomohlo to. Popadl tedy druhou ostrou tužku a začal s ní všelijak šťourat uvnitř. Nejprve jemně, potom vztekle, nic. Místo toho se zlomila a to už byla skutečně pohroma.
Vytáhl ze šuplíku ostré nůžky a opět začal z tou jemnou prací. Snažil se tuhu obrátit tak, aby vypadla a... Konečně! Konečně se ta bestie pohnula. Strčil do ní nůžkami, aby vypadla. A nevypadla. Opět se obrátila a vězela dál na svém původním místě.
"Ne!" Vykřikl muž. "Ženo!"
Jeho manželka jakoby stála za dveřmi. Vtrhla do pokoje a měla doslova hrůzu v očích. Jeho výraz byl však ještě horší. Byl celý rudý. "Co se děje? Je ti něco? Nemáš infarkt?" ptala se starostlivě a už už se chystala volat záchranku.
"Tuha."
"Co je s ní?"
"Zasekla se v ořezávátku."
"Tak proč nepoužiješ jinou tužku?"
"A co když se také zlomí? Čím ji okrouhám?" Představa dvou zlomených nástrojů a nefunkčního krouhátkajej deptala natolik, že nebyl schopen pokračovat v práci.
"Nemáš jiné ořezávátko?" zeptala se manželka.
"To tedy ne," spisovatel si založil ruce na hrudi. "Tohle je moje oblíbené!"
Ženě tedy nezbylo nic jiného, než dojít do kuchyně pro nůž. Napadlo ji, že když tuha tak hezky drží, může ji rozpůlit a pak už snad vypadne. Šeredně se ale mýlila. "Ta zpropadená věc se otáčí!" zaječela po minutě nejhlubšího soustředění.
"Co si jen počnu?" manžel si položil obličej do dlaní a vypadal, že se rozbrečí. V tu chvíli se mu honily hlavou tyto myšlenky:

  1. Zrovna jemu se v nejlepším musela zlomit tužka
  2. Zrovna jemu se tuha zasekla v ořezávátku a nejde vyndat
  3. Byla to jeho oblíbená tužka
  4. Zlomila se také jeho druhá oblíbená tužka
  5. Jeho žena neumí vyndavat zaseklé tuhy z ořezávatka
  6. On také ne
  7. Bylo to jeho oblíbené ořezávátko
  8. Co bude dělat, až se zlomí všechny ostatní tužky?
  9. Zapomněl, jak měl pokračovat děj jeho příběhu

Tím byla tragédie dovršena. Muž si připadal jako největší smolař na světě. "Tohle není spravedlivé. Když už nic, tak tohle musí být znamení, že bych s tím měl přestat. No řekni, ženo. Proč zrovna já? Proč já? Co jsem komu udělal? Já se na to na všechno můžu vykašlat, taková dobrá kniha to mohla být a teď? Jsem úplný ňouma a víš ty co? Končím!"

S těmi slovy spisovatel hodil své dílo do koše a neslavně ukončil svou kariéru do doby, než jednoho krásného dne přijela vnoučata, která ráda kreslí. Dětské ručičky, snad jakousi zázračnou silou, dostaly tuhu z ořezávátka.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sugr Sugr | Web | 31. března 2014 v 17:36 | Reagovat

Mně Terezko ne a víš proč? Protože používám na psaní pouze versatilku, kde se tuha doplňuje. ;-) Můj koníček "psaní" nikdy jiný pracovní nástroj nepoužil! :-)  :-)

2 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 2. dubna 2014 v 9:30 | Reagovat

Osobně píši tím, co je po ruce. Tužka, prupiska, plnicí pero, fix, klávesnice na mobilu či počítačovém zařízení. Prostě cokoliv!
Obdivuji spisovatelskou obsesi po určitém nástroji, nejsem jí schopna.

3 Jano Jano | Web | 3. dubna 2014 v 17:22 | Reagovat

Presne preto treba ceruzky strúhať nožom. Je tu síce stále šanca, že sa človeku pošmykne ruka a odkrojí tuhu aj s kusom ceruzy, ale to nie je nič, čo by sa pár struhmi nedalo napraviť. ;-)

4 Terka Terka | Web | 5. dubna 2014 v 17:50 | Reagovat

[1]: To je skvělý nápad! :-) Já zase píši tím, co je zrovna po ruce, klidně i pastelkou, ale nejraději mám asi ty tužky. :)

[2]: Takhle tě nic nepřekvapí. :D Vždycky si můžeš zapsat svůj nápad a nemusíš pobíhat po městě jen proto, aby jsi hledala tužku, pero či propisku, načež budeš riskovat, že všechno zapomeneš.

5 Terka Terka | Web | 5. dubna 2014 v 17:52 | Reagovat

[3]: Také jsem to zkoušela, ale nějak mi to s tím nožem zkrátka nejde! :-)

6 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 26. října 2014 v 13:46 | Reagovat

Přesně takhle probíhá můj prokrastinační proces. Ale většinou píšu jen na pc nebo na psačáku, pokud jde o prózu. Na básničky mám notes a pokud jde o příběh, co mě najednou napadne, tak do notesu napíšu jen základní synopsi. Ale hlavní je mít všude svou propisku (a ručník) protože trpím hrubým nedostatkem ořezávátek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Ještě je tady Archiv článků. Tak proč odcházet? ;-)


Copyright text a foto Tereza Matoušová (C) 2007 - 2014