Návštěva větrného mlýna Leonardusmolen

23. července 2012 v 20:35 | Tereza Matoušová |  Na cestách

Holandsko - země vybudovaná kousek po kousku na úrodné půdě vysušeného oceánu, země nekonečných rovin, cihlových domků, cyklistů, lahodných sýrů, tulipánů a větrných mlýnů.



Návštěvu větrného mlýna jsme si naplánovali již doma v Česku. Tedy, ne tak úplně, postrádali jsme totiž ten mlýn. Když si zadáte na internetu do vyhledávače "Holandsko", vyskočí vám mnoho obrázků s větrnými mlýny, ale když se pak ocitnete v samotné zemi, nikde žádný není (pokud nezavítáte přímo do "mlýnových parků" - více o mlýnech tady).
Ovšem jen na první pohled. Mnoho mlýnů se dnes nachází uprostřed měst, kde jsou bohužel perfektně skryté před zraky turistů, ale i před zraky místních. Když jsme se proto ptali našich přátel, zda se v jejich okolí nějaký nachází, řekli, že o ničem nevědí.

Pohled na Maasbracht a kousek vrtule přes pořádně ušpiněné sklo - 2. nebo 3. patro
Skutečnost je však jiná. Z Thornu, kde jsme přebývali, je to do nedalekého Maasbrachtu jen pár kilometrů a v městské zástavbě se tam nachází teprve nedávno zrekonstruovaný větrný mlýn, o který se stará skupina nadšených pánů, kteří zde s radostí přivítají a provedou každého návštěvníka.


Větrný mlýn Leonardusmolen byl postaven v roce 1865 a v provozu vydržel více, než sto let, přesně až do roku 1973. Díky společnému úsilí několika Maasbrachtských občanů byl v letech 1987 - 1992 zrestaurován a zpřístupněn veřejnosti.
Vstupné vás stojí pouze tolik, kolik sami chcete. Není stanovena žádná pevná částka, ale každý návštěvník může přispět do pokladničky nějakou tou mincí.


"Mlecí kámen"


Jde o typicky Holandský větrný mlýn s kruhovým půdorysem a cihlovou zdí. V jeho středu se nachází mohutná tzv. "Královská hřídel" vytvořená z jediného stromového kmenu! Střecha je "otáčivá" součást mlýna. Musí se totiž natáčet podle toho, kudy zrovna fouká vítr, jinak se vrtule nebudou točit.




Jedna vrtule má v průměru 26 metrů a celá stavba kdysi vyprodukovala za plného výkonu až 100 kg mouky (mouka holandsky bloem) za 1 - 2 hodiny.
V porovnání s člověkem...


Postupně jsme mohli navštívit tři patra + střešní otáčivou část, prohlédnout si fotografie z rekonstrukce i dobové artefakty a vyzkoušet si, jaké to bylo mlýt si mouku ručně na malém mlýnku, který sloužil pouze k soukromým účelům, když si chtěl někdo namlýt 2 - 3 kg mouky.


Přízemí - "výstava"


Obilí připravené k semletí


Ručně umletá mouka

Také jsme mohli ochutnat trochu čerstvě namleté (ne ručně, ale mlýnem) a opravdu dobré, mouky. Ke mletí se používaly velké kamenné válce, které mezi sebou třely zrnka na malé kousky. Kámen se však časem začal obrušovat a musel se vyměnit. Zásoby obilí se vyšších pater mlýnu vytahovaly v pytlích pomocí kladkostroje.

Sem se mouka sypala

Královská hřídel

V dalších patrech jsme si pak mohli prohlédnout složité systém ozubených kol, díky nimž vše fungovalo tak, jak má.
Na výšku má mlýn cca. 14 metrů a na mne z toho šla dost hrozná závrať...



Pod otáčivou střechou




V okruhu pěti kilometrů se prý nachází dalších pět větrných mlýnů. Tenhle mi ale opravdu přirostl k srdci.







Jsem ráda, že jsem jej mohla navštívit a prohlédnout si jej i z vnitřku, navíc v doprovodu průvodce.

Všechny další fotografie z mlýna najdete ZDE.

Tereza Matoušová
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Ještě je tady Archiv článků. Tak proč odcházet? ;-)


Copyright text a foto Tereza Matoušová (C) 2007 - 2014