Bratra nebo sestru?

27. září 2011 v 17:21 | Tereza Matoušová |  Zamyšlení
Jakožto sestra svých bratrů vím, jaké to je mít bratra, a zároveň si uvědomuji, jaké to je mít sestru...


Jako menší jsem hodně toužila po tom mít vlastní sestřičku, takovou, co by si se mnou hrála s barbie na koňskou stáj a hrála si se mnou na válku. Mladší brácha se bohužel nedal využít ani na jedno. Panenky ho zajímaly snad jen, když přišla na návštěvu má kamarádka a válka vždycky skončila tak, že odmítl běhat se mnou kolem domu, nebo jsem jej v zápalu boje švihla klackem přes prsty. Vzhledem k počtu našich her (3?), byla druhá možnost častější (2x).
Bylo to jasné, ségra, nejlépe dvojče, by mě poslouchala na slovo a nedělala by mi naschvály. A v pozdějším věku bych měla naprostou jistotu, že když mi náhodou vleze do koupelny, když se zrovna svlékám, nebude to, na rozdíl od bratra, nijak komentovat...
Že mám přebytek bratrů a nedostatek sester mi bylo naprosto jasné, a protože mi rodiče nechtěli sestřičku adoptovat, byla jsem rozhodnuta jednoho brášku vyměnit. Bohužel, hodně v kluků v rodině znamená i hodně přátel s malými kluky, a ty jsem samozřejmě nechtěla.
Výměna bratrů se mi nikdy nepovedla.
Pak přišlo celkem dlouhé období, kdy jsem byla na kluky "alergická", nebo jsem jim strašně záviděla, že jsou to kluci a všechny klukoviny jsou jim nakonec odpuštěny, jelikož se to od nich očekává...
A teď už je mi skoro patnáct, mám dva mladší bratry a zase pomalu přicházím o rozum. Ti dva se pořád hádají a když na ně náhodou houknu, ať přestanou rušit, dostane se mi rychlé odpovědi: "Ty se do toho nepleť!"
Nejhorší jsou ale ty jejich naschvály. Jsou schopní dohnat mne k naprosté zuřivosti, kdy jenom vztekle zatínám pěst a představuji si, jak jim dávám facku. Jsou děsní. Není den, kdy by se nepohádali, nepoprali a něco mi neprovedli. Jejich poslední klukovinu jim budu odpouštět ještě hodně dlouho...
Na druhou stranu je s nimi legrace, mají totiž pohotové a vtipné reakce...

"Akáty šumí, když padá déšť,
padá mi do šatů a chce mi je svléct..."

Zvoní telefon, brácha to zvedne:
"Dobrý den, tady telefoní služba...
No, prodáváme tenisky...
Ale ne, pana M. tady nemáme,
prodáváme pouze tenisky značky NIKE!"
(Kéž bych to uměla převyprávět přesně :D)

Sice bych to sem neměla psát, ale prázdniny měly vliv na mozky všech. Brácha se z Itálie vrátil jako napůl Čech a napůl Ital. To víte, Italové a tvrdé Y, to nejde dohromady...

Já: "Řekni mi vyjmenovaná slova po Z!"
Brácha vítězoslavně: "Fizyka!"

Nechtěla bych být jedináček. Občas si to sice z celého srdce přeji, ale potom bych se hrozně nudila a hlavně se bojím, že bych mohla být moc rozmazlená. Brr... Ségru bych sice pořád chtěla, (nebaví mě totiž doma pomáhat), ale kdybychom na to byly dvě, hned by to šlo jinak. Takhle já pomáhám a bráchové si zatím užívají...
Navíc jsem si jistá, že bych si se svou sestrou nerozuměla, ona by totiž určitě ráda nakupovala a věčně věků by nadávala (což dělají mé kámošky) na to, jaké oblečení nosím a proč si neostříhám vlasy. Osobně je mi to jedno, hlavně, když je to tričko pohodlné a neprochladnou mi v něm záda.
Když vidím, jak se mí bratři hádají a perou, jsem ráda, že jeden z nich není holka. Takhle ty hádky musím jenom poslouchat a nemusím se jich účastnit.

Za mě, raději bratra, než sestru. A co vy?

Tereza Matoušová

Aktualizace: Brácha si tento článek přečetl, párkrát se hlasitě zasmál a pak se ozval hrozivý křik: "Terezo!"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 vojtiman vojtiman | Web | 27. září 2011 v 17:28 | Reagovat

O_O to jsem nečekal díky !!!!!!! :-)

2 Alisa Alisa | Web | 27. září 2011 v 17:40 | Reagovat

Ja mám troch bratov . :-D Sestru som mala tiež, staršiu a stále sme sa hádali... Ale na druhej strane, dokázali sme celú noc prekecať v jednej posteli . Neviem, na mňa ani na brata otec zodpovednosť nikdy nehádzal, pretože nás pozná . :-D Skôr sa bojím o tých krpcov, lebo tých sa snaží "vychovávať" . No, aspoň z nich nebudú rozmaznaní jedinci ako sme my (podľa neho, inak už rozmaznaní sú) . Súrodenci sú proste súrodenci, brat mi lezie večne na nervy a pritom keď mi nezavolá dva dni po sebe som na prášky, že sa na mňa naštval . :-D

3 Terka Terka | Web | 27. září 2011 v 17:42 | Reagovat

[2]: Asi tak. Také mám tři bratry, ale ten nejstarší už u nás nebydlí, tak o něm nemohu psát. :D

4 Lúthien Tinúviel Lúthien Tinúviel | 27. září 2011 v 17:53 | Reagovat

Vždycky jsem chtěla mít staršího bráchu, který by mě bránil. Ale taky se mi to nikdy nesplnilo. Sestra je bohužel o 12 let starší,tak jí skoro ani neznám. A když teď mamce řeknu, že chci sourozence, tak mi odpoví, ať si pořídím vlastní miminko :D

5 Dendomačiatko Dendomačiatko | Web | 27. září 2011 v 19:01 | Reagovat

No, ja osobne mám staršiu sestru a som za ňu veľmi rada. Dala mi toho dosť, nie sú to ale hmotné veci. Nevymenila by som ju, to určite nie :D Ale aj brat má čosi do seba, ikeď neviem, aký by bol ten môj.

Inak článok je úžasne napísaný! :D

6 ♥JaJa♥ ♥JaJa♥ | Web | 27. září 2011 v 19:16 | Reagovat

já mam zas 1 séhru a 1 bráchu,sem tak akorád :-D :D a jednu nevlastní ségru tak u nás vládnou HOLKY. .:D

7 Alča Alča | Web | 28. září 2011 v 10:47 | Reagovat

Mám dva nevlastní sourozence - ségru a bráchu, ale oba jsou o 10 let starší než já (jsou to dvojčata) a v dětství jsem se s nimi vlastně skoro nevídala, protože bydleli jinde s jejich mámou. Vždycky jsem ale strašně chtěla bráchu - mladšího neo staršího, to už mi bylo jedno :)

8 Alča Alča | Web | 28. září 2011 v 14:18 | Reagovat

Psala jsi mi na blog, ale nevím, kam mám odpovědět, tak to splácám sem :)
Aktivní blog asi jsem - pořád je co přidávat a psát a tak :)
A proč nemám komentáře? No, asi nemám ani moc návštěvníků :D Nejsem v AK a najít mě mezi blogísky o hvězdičkách dá asi práci. Takže jsem tak nějak neviditelná :)
Nebo se lidem u mě prostě nelíbí :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Ještě je tady Archiv článků. Tak proč odcházet? ;-)


Copyright text a foto Tereza Matoušová (C) 2007 - 2014