Nicota.

12. března 2010 v 19:03 | Terka |  Články o světě kolem nás,...
Tam kde všechno končí, tam kde nic není, tam kde zeje prázdnota...



Nicota. Jaké těžké téma. Nad nicotou se často ubírají mé myšlenky, snažím se vytvořit si o ní svou představu, ale jen stěží ji dokáži udržet, vyvtořit a natož teprve popsat. Přesto však nicota má svou podobu, je nekonečná a prázdná.
Přemýšleli jste někdy nad tím, co se skrývá za koncem vesmíru? Je to až nepředstavitelné, že náš vesmír někde končí a za ním, by měla zůstat jen nicota, prázdnota, nazývejte ji jak chcete. Nicotu nevytváří vůbec nic. Je to nekonečný prostor, snad ani ne prostor, žádný kyslík, nic co by se pohybovalo ve vesmíru, planety, hvězdy, meteory, nic z toho, žádná mlha, vítr, kapky vody. Náš vesmír také něco vyplňuje, ale nicota, je prádná.
Na planetě Zemi budeme zřejmě nicotu s obtíží hledat, ne v atmosféře, tam již něco je - plyny, ne ve vodě, tam je život a sama voda, nebudeme ji hledat na Slunci, v Sluneční soustavě. Tam všude něco je - hmota, plyn.... Ale možná, že někde v našem vesmíru se nicota vyskytuje.
enže já chci dál. Pojďte se mnou na výpravu do míst, kde končí vesmír a začíná nic nebo všechno. Možná, že se na konci našeho vesmíru a jeho hranici vyskytuje nový vesmír. Kdo ví, třeba je vesmír součástí něčeho velkého. Třeba je jen něco jako malá planeta v Galaxii. Ale ta malá planeta není tématem, proto od ní upustíme a navrátíme se zpět k nicotě. Totiž, tam kde náš vesmír končí je hranice s nicotou. V nekonečném prostoru se prostírá nic, ale v tom nic je jeden vesmír. Nic, nicota. Nicota je tvořena ničím. Je prázdná, bez bervy, žádné plyny, pevné částice, nebo snad voda se v ní nevyskytují. Není mlhavá je prostě nepředstavitelná. I přesto si já nicotu představuji jako něco co nevidím, je to tmavé a na povrchu zakryté mléčnou mlhou. Druhá představa je oceán. Je mnohem lehčí. Je to nekonečný prázdný příkop ve kterém se nic nevyskytuje a když tam spadnete, nikdy nedopadnete.
Jaká je nicota? Nelze se jí dotknout, nelze ji vidět jinak, než jako nic, možná černý prostor, možná průhlednou vrstvu.
Náš vesmír je tak velký. A přeci jen se možná blížíme k nalezení jeho konce. Možná jednou zjistíme co se za ním nachází a možná objevíme pravou podobu nicoty. Ale nicota podobu nemá. Nemůžeme si ji představit, nelze popsat, nelze. Je to NIC.

Chvilková představa místa, kde končí vesmír a začíná něco nového je zajímavá. Ale jak rychle ji zapomenu a nedokáži Vám ji popsat.
Sami si představte, že náš vesmír je obrovská plocha, která přeci jen končí. A na jejím konci je náhle nic. Náš vesmír leží někde. Proč je vlastně to, co je? Proč je vlastně vesmír? Co se nachází na jeho konci? Co by bylo, kdyby neexistoval, když by nebylo nic?


Text: Tereza Matoušová
Terka

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | 23. června 2011 v 19:40 | Reagovat

nemůžeš říct že vesmír má konec , ""slovo vesmír užívá často právě pro pozorovatelný vesmír. Z hlediska vědecké metodiky je v principu nepozorovatelná část vesmíru pro vědu irelevantní. Musíme si ale uvědomit, že jelikož víme že vesmír vznikl zhruba před 13,7 miliardami let, není možné dohlédnout dále, než právě do vzdálenosti 13,7 miliard světelných let, jelikož k nám světlo nestačilo doputovat."" (wikipedia) ... vesmír se tedy asi neustále zvětšuje ,,to bysi potom mohl(a) řící že se zvětšuje někam nebo do něčeho , niko-li však co je za ním nebo kde končí :-)  8-)

2 pavel pavel | E-mail | 23. června 2011 v 19:43 | Reagovat

prazdnota či nicota si podle mě lidský mozek  nedokáže představit , protože ji nikdy neucitil ani neviděl .. proto je to pro nás tak absolutni kdyz nekdo rekne ze nicota je velky prostor niceho :) [:tired:]  :-)

/zmrzlik.pavel@gmail.com/

3 paavel paavel | 23. června 2011 v 19:46 | Reagovat

prazdnotu či nicotu si lidský mozek jako takovou nedokáže představit ,,,jelikož ji nikdy člověk (pravděpodobně , co je známo) nepocitil ani neviděl ...tedy pochopeni kam se vesmír roztahuje ...je zbytecná klazená otázka ...protože vesmír je tak veliky ...jehož rozměry se takřka blíží nekonečnu :) :-)

4 Gabriela Gabriela | 28. srpna 2012 v 15:56 | Reagovat

Nicotu si lze kromě černoty představit i jinak. Vše co je, tak existuje a není to nicotou. Ovšem, pokud si představíme různé věci které zde nejsou (hrnek který není, ale i tvory co nejsou nebo světy co nejsou), pak tato jejich neexistence je už nicotou. Zkrátka ty věci nejsou. Nelze říct, že by byly někde uprostřed nějaká nekonečné černoty, která by měla nějakou existenci a svůj rozměr. Prostě nejsou a tato jejich neexistence už je nicotou. Jen málo toho ve své podstatě opravdu je. Většina věcí není, tudíž jsou v nicotě a samy jsou nicotou. Otázkou je, pokud na ten hrnek myslíme, tak jestli touto myšlenkou nedostal tvar, tudíž existenci a nebo ne. Podle mě je ale nicotou spíše to co nejen že není, ale ani na to nikdy nikdo nepomyslel. Vše co se takto stvoří, tak má původ v nicotě. Tak si ji alespon představuji já.

5 Hverta Hverta | 21. dubna 2013 v 14:11 | Reagovat

Tak mě napadá, jak může být něco, co vlastně není :D

6 Vesmír Vesmír | 27. června 2014 v 0:46 | Reagovat

Já si představuju vesmír tak,že je to nějaké seskupení galaxii v ničem.. Je potvrzeno že se vesmír rozpíná,a bude se rozpínat ( pro mě je to vzdalování se všeho od ssebe) dokud nebudou jednotlivé planetky,částice prachu atd . tak od sebe že to bude nemožné jak už jsou od sebe daleko .. Takže nicota je vlastně pro mě to,co je mezi námi a sluncem,prostě vše nepevné,nebo neplynné ..

Prostě popsat nic je dost težký :D

7 blbec blbec | 11. října 2014 v 20:25 | Reagovat

Přál bych si, aby za nicotou byla věčná láska :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Ještě je tady Archiv článků. Tak proč odcházet? ;-)


Copyright text a foto Tereza Matoušová (C) 2007 - 2014